středa 27. dubna 2011

Vábení seafoodu...

Tak už je to tady... 1. máj za dveřmi a my už skoro v tropiském ráji Phú Quốc. Hurááááá. Zítra v 8 ráno nám to letí, takže nám držte palce, ať se letadlo Mekong Air v klidu odlepí a zase pak pěkně přilepí. 4.5. na viděnou, možná už i s fotkama.



Páááááá M.


pátek 8. dubna 2011

Ceny uz rozhodně nejsou proklatě nízko...

Jak informuje ADB - Asia Development bank, vzrostla cena benzínu za měsíc březen o 30% (1l = 21 300 VND) a inflace má při stejém vývoji dosáhnout hranice 16% (podle Rfi) (v roce 2008 to bylo dokonce 28%). Ačkoli Vietnam úspěšně snížil počet obyvatel na hranici chudoby z 58% (1993) na neskutečných 10% (začátek roku 2010), vysoká inflace způsobuje zdražování základních potravin (moje oblíbená buchtička zdražila ze 3 kč na 5Kč) a surovin a zásadně přispívá k masivnímu rozevírání sociálních nůžek.

Při pohledu na Bentley projíždějící po děravých silnicích hned vedle paní tlačící kolo s desítkami kil nasbíraného papíru se našincovi (zejména z ČR, kde je rozdíl mezi chudými a bohatýmí 4 nejmenší na světě - kdo by to byl řekl) dělá z místních poměrů často nevolno.

Korupce a fatálních rozdílů mezi chudými a bohatými si už dnes musí všimnout opravdu každý. Pohlavárové a místní špičky jedí nudlovou polévku za 35 dolarů, žijí v luxusních bytech zařízených ve versailleském stylu a slogany o spravedlivé komunistické společnosti, které už jen stěží někdo skutečně věří, znějí jak výkřiky do tmy. Úplatkářské aféry a vládní tunely lze jen těžko přehlédnout a nespokojennost občanů den ode dne stoupá.

Otázkou zůstává, jak daleko může místní situace zajít. No jo... dohrabat se do toho vysněného, spravedlivého a hlavně rovnostářského stádia ještě asi nějaký čas zabere.

čtvrtek 7. dubna 2011

Kde se vzaly všechny ty knedlíčky?

Včera byl 3. den 3. lunárního měsíce - tzv. Svátek studených pokrmů neboli Tết Hàn Thực.

Jak legenda praví při trmácení se mezi válkou zmítanými státy, zažíval vévoda Wen ze státu Ťin mnoho strastí. Jednoho dne, vyčerpán cestováním a zmožen slunečními paprsky, mu jeho oddaný poradce Giới Tử Thôi (nevím jak se jemnuje česky) připravil masovou polévku. Vévoda, byl velice překvapen masovým vývarem. Inu zeptal se svého poradce zeptal, kde v takových odlehlých končinách vzal maso a při zjištění, že si Giới Tử Thôi uřízl kus vlastního stehna, aby vévodu nasytil, byl hluboce dojat oddaností svého poddaného.

Poté co vévoda Wen usedl na trůn, chtěl Giới Tử Thôiovi šlechtený čin oplatit a pozval ho na svůj dvůr. Giới Tử Thôi však neměl úřednické ambice, nechtěl pracovat spolu s pokryteckými úředníky, nabídku odmítl a schoval se i se svou matkou v hustých lesích.

Vévoda nařídil, ve snaze najít Giới Tử Thôie, lesy vypálit. Giới Tử Thôi však ze svého úkrytu nevyšel a v lesích i se matkou uhořeli.

Na jeho památku nařídil pak vévoda z Wen každoročně připomínat zmařený život šlechetného Giới Tử Thôie 3. dne 3. měsíce lunárního kalendáře.

V tento den se tradičně jí pouze studené pokrmy a typickými jsou knedlíčky bánh trôi a bánh chay připravené z mouky z lepkavé rýže. Ačkoli se dnes už rodiny neomezují pouze na konzumaci studených knedlíčků, přesto se počet stánků prodávající bánh trôi a bánh chay na ulicích a na tržištích minimálně zdesetinásobí.

V knedlíčkách je obvykle náplň - buď hrudka palmového cukru, nebo směs kokosu a sojových bobů.

pondělí 4. dubna 2011

Želva v nemocnici a 1. Máj za dveřmi...

Léto bylo letos (teda asi už loni) extrémě horké a zima je pro změnu extrémě studená a dlouhá. Konečně jsem se přehoupli přes vytoužených 20 stupňů.. (sem tam) a (sem tam) i vysvitne slunce. Předpokládám, že pak, bez jakýchkoli skrupulí rovnou vskočímě do 40°C. No, už ani nevím, jaké to je, takže se na to zatím celkem těším.

Letí to, letí to. Už jsme tu 7 měsíců, posední 3 nám zbývají a připadá mi to jako bych se právě zabydlela - což mě dovádí k tomu, že si Sammy koupil briketová kamínka, která nám teďka stojí na balkónu (že by nějaké grilování???).

Novinkou včerejšího dne je chycení a následné přemístění jezerní želvy do nemocnice. Člen "záchranářského" týmu akci novinám sdělil, že ani po téměř dvou hodinách ve studené vodě necítil únavu ani chlad, ba naopak, byl pyšný, že může pomoci zachránit takové magické zvíře jakým je želva v jezeře Navráceného meče. Byl to lítý boj, málem jim zase pláchla, ale nakonec je v bazénku. Tak to bysme měli...

Pořád mi přibývají nové knihy. Už jich mám přes 40 kg a musím je co nejrychlejí poslat. Jen doufám, že mi balík z lodi nikdo nešlohne (obzvlášť po tom, co jsem shlédla 2.sérii seriálu Wire). Věci se kupí a vůbec si neumím představit, co s tím množstvím budu dělat.

Brzy bude první Máj a to znamená možnost prodlouženého víkendu a s ním pořád omílaná otázka kam vyrazíme. Vietnam máme relativně sježděný (což rozhodně neznamená, že se nemůžeme na některá místa podívat znovu - jako třeba střední Vietnam) a jediné místo, které nám viceméně uniká, ale na druhou stranu ani moc neláká je delta Mekongu a Saigon. Přes hory a doly jsme se najezdili už docela dost (ačkoli podle mě hor není nikdy moc :-), zažili jsem teplo, zimu, sucho, vlhko i pořádné lijáky... jen to moře nám zatím trošku uniká.

Možná právě 1. Máj je tou pravou příležitostí, jak s tím neco udělat (za pomoci nově otevřené linky Hanoj--Phu Quoc společnosti Air Mekong ).


... tak jsem to zase nedopsala a teď můžu vesele pokračovat.

Máme letenky na Phu Quoc - největší ostrov Vietnamu a snad se bude konat i ten vytoužený tropický ráj :-)


Zatím pádím na fj.

Páááá M.